Z naší tvorby

USMĚV JE LÉK, KTERÝ LÉČÍ

   Pod tímto heslem prožívá současnost naše  Miluška. My jsme se s ní ohlédli také do její minulosti, která byla velice pestrá... 

V Praze se v září před 90 lety narodila ve znamení panny, hezká holčička. Její matka zmizela a nechala potomka v porodnici. Ale Miluška měla přece jen štěstí. Když jí bylo 6 neděl, tak se jí ujala pěstounka a hurá s miminkem na Vysočinu u Litomyšle do vesničky Trstěnice. Miluška netušila, že  ji vychovávají pěstouni. Život s nimi byl skromný, ale plný opravdové lásky. Když bylo dívence 10 let, tak se před dveřmi objevila cizí žena. Přijela si pro své dítě, které jí může sloužit jako uklízečka, kuchařka...Miluška nevěřila této skutečnosti a měla oči plné slz. Jenže si musela sbalit své věci a poslechnout. Její pěstouni si ji totiž zapomněli adoptovat, a tak ji sociální pracovnice vysvětlila, že patří této paní. Miluška dva roky plné pláče prožívala s biologickou matkou. Bez lásky, bez úsměvu. Ale přišel ten šťastný den a matka tu ubrečenou holku poslala zpět k pěstounům...

Miluška po základní škole nastoupila do učení k Baťovi, absolvovala nejrůznější školení a stala se z ní zkušená prodavačka, které nechyběl úsměv, když obsluhovala zákazníky. Z Milušky vyrostla půvabná dívka a když jí bylo 17 let tak poznala první lásku. V 18 letech kolébala první holčičku a pak ještě po dvou letech dcerku a další dcerku, nechyběl ani syn. Děti vychovávala s láskou, ale přísně.

I když měla práce nad hlavu, tak nezapomněla zpívat na veřejnosti, bylo to v kostele, i na hřbitově. Její pěkný hlas jí zůstal dodnes. A život plynul dál. Během něj se Miluška věnovala turistice, chodila cvičit do Sokola a pak to přišlo! 

Miluška začala počítat kolik má vnoučat, pravnoučat a pra-pra. Všechny miluje a když bylo třeba, tak tu drobotinu vždycky ráda hlídala. Počítat umí dobře: porodila 4  děti. Následovalo 7 vnoučat, 14 pravnoučat a 2 pra-pravnoučata. Jejich jména si bez problémů pamatuje!

Jak běžel čas Miluška vstoupila do svazu seniorů v Teplicích, ale i tam byla a je aktivní.

Nechala se seniorkami a také seniory přesvědčit, aby se zúčastnila soutěže Babička roku. V krajské soutěži v Ústí nad Labem pak získala 1. místo a pokračovala dál. V republikové soutěži Babička roku, která se uskutečnila v Olomouci, obsadila 3. místo! To bylo radosti v našem teplickém SPCCH. A jak žije naše Miluška v současnosti? 

Pořád je to půvabná žena. Sem tam ji něco bolí, ale té paní s kosou  Miluška šanci nedává! Ráno cvičí v posteli, pak se několikrát projde sem a tam po šestimetrovém balkóně a to třeba i padesátkrát! Trénuje mozek rychlým počítáním, luští křížovky, chodí zpívat s partičkou seniorů do soukromí a také je členkou zpívánek v teplickém klubu seniorů v Kanapi. Pravidelně, vždy 1. ledna, vyšlápne na vrcholek hory Doubravka. Po obědě si ráda pospí a nevynechává ani televizní seriály. Letos naše Miluška Bálešová slaví už 90. narozeniny! Že na ně nevypadá? ANO...nevypadá. Hezky se obléká, upravuje účes a lakuje si i nehty. A proč by ne? Přece nebude patřit mezi otrávené seniorky které říkají : Na mně už nezáleží. Miluška dobře ví, že být stará a ošklivá je hrozná kombinace!  A jaké má přání do dalších let? 

...Abych mohla chodit mezi lidi s úsměvem. Úsměv je lék, který léčí ! 

                                                                                                                                                                      Věra Lukášková, SPCCH Teplice