Tajný výlet 2024

Letošním tajným výletem byla malá obec Březí nad Oslavou nedaleko Žďáru nad Sázavou s návštěvou kamnářské firmy sester Blaženy a Renaty Vampolových. Malé rodinné kamnářství založili jejich rodiče v 90. letech. V současné době zde stále ručně jsou vyráběny kachle pro kachlová kamna podle starých postupů. Kachle jsou tlačeny do sádrových forem a některé vzory jsou až sto let staré.

Základem výroby jsou sádrové formy a hlína.  Kachle po vytvarování několik dní schnou, než se mohou vypálit v peci. V kamnářství tu mají pece dvě, jedna slouží na vypálení samotných kachlů a druhá je pak na barevnou glazuru, obě jsou dost velké.

Každá kachlová kamna mají jiný počet kachlů rovných i rohových, jsou jinak barevná a jinak velká. Sestry Valmpolovy si ale s každým přáním dovedou poradit i s tím nejzvláštnějším. Na práci stačí samy, i když je to někdy náročné. Na nich je vidět, že je práce moc těší.

Památkáři si vybrali zdejší kamnářství pro výrobu keramických dlaždic pro podlahu kostelíka na Zelené hoře.  Jedním z důvodů byla také šnekovačka, která snad pamatuje První republiku, a z ní mohly dlaždice speciálních tvarů lézt rovnou.  Obě sestry mají dobrý pocit z toho, že se také mohly podílet na opravě památky, kterou všichni obdivujeme, a ta jejich dlažba tam zůstane navěky.

Založení obce by se dalo datovat do 14. století, patřila k rožmitálskému panství.  Součástí obce byla také osada Borek, ale v současné době z ní zůstal jenom jediný dům. Nejstarší pamětihodností zde v Březí je staletá lípa, státem chráněný strom. Lípa má obvod kmene cca 700 cm a výšku 18 metrů.  Je opředena několika pověstmi, podle jedné pod ní měl tábořit Žižka před útokem na hrad Třemšín. Měl se tu zastavit i král Jiří z Poděbrad, když jel na zámek v Blatné pro Johanku z Rožmitálu, která se stala jeho druhou ženou. Ovšem jak daleko jsou tyto pověsti od pravdy, to nikdo neví. V šedesátých letech minulého století lípu vážně poškodil oheň od úderu blesku. Velký žár opálil stromu kůru, ale přece po čase začali nové větve opět vyrůstat, jakoby nabrala sílu, a koruna stromu se znovu obnovila.

Lípy jsou vysazovány na návsi, ke křížkům, kapličkám, do alejí. V historii bývala lípa ztotožňována s ženskými božstvy, často s bohyní lásky. Pro mládež byla lípa symbolem lásky.  U Slovanů, Keltů i Germánů prý bývala stromem osudu. Věřilo se, že když zahyne lípa, zahyne celý rod. Byla, možná i stále je vysazovaná po narození prvního dítěte. Lípa je naším národním stromem. Víte, že se lípa může dožít až 1000 let.