Zájezd Znojmo 2019

Náš celodenní zájezd do historického města Znojma začal zastavením v Příměticích, kde mají památník Prokopa Diviše, ten je symbolickým připomenutím života a díla badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu. Studoval na jezuitské latinské škole, přijal řeholní slib, posléze na téže škole vyučoval filozofickým předmětům. Později se stal převorem Louckého kláštera a převzal správu farnosti v Příměticích. Zde také začalo období jeho badatelské práce. Postavil několik vodovodů, zajímal se o konstrukci hudebních nástrojů, sestrojil originální skříňový nástroj s kovovými strunami, který napodoboval zvuk různých hudebních nástrojů. Jeho „povětrnostní stroj“ měl předejít bleskovým výbojům a vzniku bouří vůbec.

Od rána nám počasí nepřálo, celou cestu drobně pršelo, bohužel při dojezdu do Znojma se vydatně rozpršelo a vypadalo to, že celý den bude špatný. Štěstí stálo při nás, po desáté hodině vykouklo sluníčko, mraky se rozplynuly a my jsme s průvodkyní pokračovali procházkou po historickém středu města, obdivovali významné budovy, jejich fasády a bývalé majitele.

V blízkosti znojemského hradu byl v polovině 13. století českým králem Přemyslem Otakarem I. založen klášter bratří minoritů – dnes budova Jihomoravského muzea. Později k mužskému konventu byl připojen sousední klášter sester sv. Kláry. Pro celý areál se vžilo označení Klášter Panny Marie. Císař Josef II. oba kláštery zrušil, klášterní chrám byl odsvěcen a později zbořen. Dnes se tu nachází jenom zbytky vysokých zdí a klenebních opěráků. Z původního gotického klášterního ambitu se dochovalo více, v severozápadním křídle je původní křížová klenba z 13. století.

Dále jsme došli na vyhlídku, odkud byl překrásný pohled na Hradiště, kde byl postaven na velkomoravských základech nový gotický kostel s klášterem. Z velké vzdálenosti je dobře viditelná dominanta kostela sv. Hippolyta s klášterem na Hradišti, kde se nachází mistrovská freska Nalezení sv. Kříže. Gránické údolí odděluje kopec Hradiště od středověkého města Znojma a na temeni kopce je kostelík sv. Antonína Paduánského, cesta k tomuto poutnímu místu je upravena do křížové cesty se čtrnácti zastaveními.

Prošli jsme kolem pivovaru, který v polovině 19. století odkoupila od města rodina Mauralů a provedla jeho celkovou přestavbu a rozšíření. Po válce byl pivovar znárodněn a dnes je výroba znojemského piva „Hostan“ v rukou akciové společnosti.

Jedinečná stavba románské rotundy sv. Kateřiny je jedinou dochovanou památkou přemyslovského hradu. Byla označována jako panovníkova kaple. Konec rotundy jako královské kaple nastal za Josefa I., který celou přední část znojemského hradu prodal městu. Od roku 1861 sloužila za skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnici s tančírnou a košíkářskou dílnu. Restaurátorské a výzkumné práce se zde začali provádět až po válce. Nyní je za určitých podmínek rotunda přístupná veřejnosti.

Výrazná znojemská dominanta Děkanský chrám sv. Mikuláše (Bílý patron města). Zasvěcení sv. Mikuláši patronovi obchodníků souvisí s předměstskou kupeckou osadou, která existovala v okolí chrámu. Hlavní část kostela má podobu vysoké trojlodní síně. V roce 1437 zde bylo veřejně vystaveno tělo císaře Zikmunda Lucemburského. Jsou zde unikátní gotické fresky a krásná gotická plastika bičovaného Krista u kůlu. Zajímavá je také barokní kazatelna v podobě zeměkoule. Věž kostela byla postavena teprve v polovině 19. století.

Při městské hradbě v koutu hřbitova sv. Mikuláše stojí Svatováclavská dvoj-kaple, takový visutý klenot nad údolím. Horní kaple je zasvěcená sv. Anně, má překrásnou pozdně gotickou klenbu. Dolní kaple je zasvěcená sv. Martinovi, je patrně staršího data. Horní kapli využívala evangelická církev, později pak církev pravoslavná. Dnes jsou zde pořádány výstavy a koncerty.

Na jižní straně Masarykova náměstí na místě několika zbořených starých měšťanských domů byl založen komplex kapucínského kláštera s kostelem sv. Jana Křtitele. Roku 1754 byla ve zdi oddělující klášter od náměstí postavena kaplička s výjevem hory Olivetské.

Odpoledne jsme se ještě podívali do znojemského podzemí. Je unikátní nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Je to systém podzemních chodeb a sklepů, který měří téměř 27 km a má 4 patra. Každý z obytných domů měl podzemní prostory sloužící k hospodářským účelům. Na stavbě se podíleli nádeníci, dělníci i městská čeleď. Používaly se jednoduché prostředky sekáče, mlátky, špičáky a prostředky na vynášení vyrubaného materiálu. Na čtrnácti zastaveních nás čekaly rakve s kostrami nebožtíků, nástroje na mučení, modlící se mnich, skřeti, kobky pro zločince. Hodinová prohlídka byla tajuplným představením. O předpokladu využívání chodeb pro obranu města svědčí jejich spletitý, nepřehledný systém.

Naše poslední zastávka byla v premonstrátském opatství Louka, kdysi největší opatství na Znojemsku. Klášter založil roku 1190 znojemský kníže Konrád Otta se svou matkou Marií. V průběhu staletí zde vznikaly nebo zanikaly nevšední ukázky architektury. Například klášterní knihovna, která po reformaci byla přestěhovaná do kláštera na pražském Strahově. Během organizované prohlídky jsme podrobněji poznali historii kláštera, obrazovou galerii, sestoupili jsme do románské krypty, prohlédli si štukové sály, také bednářské, vinařské muzeum a sklepy pro uskladnění vína. Prohlídku jsme zakončili ochutnávkou pěti vzorků vín a „koštovačka“ nám zůstala na památku.

Nakonec se zájezd přece jen vydařil, počasí se umoudřilo a město Znojmo rozhodně stálo za návštěvu.

Sdílet na facebook