Zájezd zámky Morava 2024

Na náš první zájezd tohoto roku jsme zamířili na pokraj Českomoravské vysočiny, kde se střídají lesy s loukami a nádhernými výhledy této malebné pahorkatiny, ve které se nachází Lysice s krásným zámkem a ještě krásnější zámeckou zahradou. První zmínky o Lysicích spadají do 13. století, v katastru obce byly nalezeny nástroje pravěkého člověka z doby kamenné, dále nádoby, bronzové ozdoby a další pozůstatky dávných dob. Zámek Lysice byla původně renesanční vodní tvrz a později se stavebními úpravami změnila na renesanční zámek.

V interiéru zámku jsme mohli obdivovat bohaté sbírky skla i českého, porcelánu, nábytku, předměty dovezené z Orientu, ve zbrojnici zbraně od gotiky až po spoustu samurajských mečů. Zajímavé byly ručně malované střelecké terče. Zámek vyniká bohatě zařízenými interiéry, ze kterých jsme si mohli udělat představu, jak probíhal život moravské hraběcí rodiny Dubských. Na zámku je stálá expozice o spisovatelce Marie von Ebner Eschenbach.

V zámecké zahradě jsme se prošli po promenádní kolonádě, dále se tu nachází oranžerie a zámecké zahradnictví. Horní terasa je rozdělená do záhonových ploch, uprostřed bazének a umělá jeskyně. Zahrada získala na kráse umístěním množstvím terakotových váz a soch. Byla také doplněná o drobné stavby jako je včelín, besídka a upravena byla i sala terena. Lysická zahrada patří k nejkrásnějším zahradám na Moravě.

Naše druhé zastavení bylo na zámku Boskovice. Na místě dnešního zámku stával původně dominikánský klášter. Přestavbou klášterních budov za doby Františka Xavere z Ditrichsteina vznikl jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě. Zámek je v držení hraběcího rodu Mensdorff-Pouilly, tři členové hraběcího rodu zde žijí natrvalo. Návštěvníkům se nevyhýbají, s hraběcí rodinou je možné se skutečně potkat na zámku, nádvoří nebo v zámecké zahradě, kde se běžně pohybují. Dokonce hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly bývá někdy i v pokladně a češtinu ovládá naprosto perfektně. Již při vstupu do vestibulu jsme obdivovali mohutné toskánské sloupy, empírové schodiště. Procházeli jsme rozmanitými zámeckými pokoji a sály, které zdobí jemné štuky, látkové tapety, naleštěný nábytek a malovaný porcelán. Opravdu jeden pokoj krásnější než druhý. Při prohlídce jsme uviděli také předměty nevšedního charakteru. Měděný globus, na něm je hvězdná obloha zobrazena pomocí heraldických znaků, je jedním ze tří na světě. V sále bitev, jsou obrazy namalované na buvolí kůži, zobrazují války proti Turkům, další kuriozita je krásné rokokové dětské divadélko. Velkolepý taneční sál je vymalovaný iluzivní barvou, která prostupuje dvě patra. V jídelně jsme obdivovali prostřený jídelní stůl pro 14 hostů, v kulečníkovém pokoji vyřezávaný, zdobený kulečníkový stůl a tak by se dalo pokračovat stále dál. Závěr prohlídky zámku Boskovice jsme zakončili procházkou po zámecké zahradě. I když nám tentokrát počasí moc nepřálo, bylo hodně chladno, ale zážitky jsme si odnesli docela určitě.

Sdílet na facebook