Zájezd Morava 2023

Na začátku září jednoho pořádně teplého dne jsme vyjeli na prohlídku zajímavostí Velké Moravy. Naše první zastavení bylo v botanické a sladkovodní expozici Živá voda. Nacházející se v obci Modrá u Velehradu. S životem kolem vody i ve vodě, s vodními živočichy i rostlinami nás seznámil a provedl zdejší průvodce. Ojedinělý zážitek pro nás byl prosklený tunel, kterým jsme vstoupili do vodního světa, tak jak jej neznáme. Kdy se vám to stane, že se suchou nohou dostanete až na dno rybníka. Tunel se nachází v hloubce 3,5 m pod vodní hladinou. Z jedné strany jsme si mohli prohlédnout ryby chladných vod, mezi něž patří např. jelci, lipani, parmy a další. Na druhé straně se zase proháněli kapří, štiky nebo sumci. Průvodce nás upozornil na vyzu velkou, která je největší sladkovodní rybou a tady jich několik dosahovalo délky téměř dva metry, ale „pózovat“ fotografům je nenaučili.

Dále jsme pokračovali procházkou po archeologickém skanzenu, který představuje opevněné sídliště z doby Velké Moravy. Po dřevěné nadzemní stezce jsme bezpečně prošli výběhem praturů. Jak nám říkal průvodce, tři pratuři z Modré už dávno nejsou něžná mláďata, ale až dva metry vysoká a tunu vážící zvířata, která budí respekt. Odtud byl také pěkný výhled na areál i okolní krajinu. A že toho bylo k vidění dost, různé byliny, dřeviny, keře a stromy typické pro Bílé Karpaty, dokázali jsme si představit, jak vypadalo okolí slovácké obce před dávnými časy, kdy ještě člověk neměl sílu zasahovat do přírody.

Pěkná budova s doškovou střechou, skrývá Centrum slováckých tradic, které nabízí prohlídku vinnou a slivovicovou stezkou, zde je možné seznámit se s procesem pálení ovoce, historií vinařství a také ochutnat produkty typické pro tento kraj, jako je Slivovice, Hruškovice, Meruňkovice.

Naše odpolední zastavení bylo ve Velehradě. Do podzemí velehradského kláštera jsme vstoupili ambitem. Nacházejí se zde základy původního kláštera ze 13. století, na 400 m dlouhé trase jsou shromážděny rozmanité hlavice sloupců, kamenické části, svorníky, vše co bylo nalezeno při archeologických průzkumech. Vedle vstupu do původní sakristie je malý výklenek a stojí za prohlédnutí. Snad v něm byly kdysi uloženy ostatky moravského markraběte, který se zasloužil o založení kláštera. Úzkým vchodem jsme mohli projít do rozlehlého komplexu krypt, úzkými chodbičkami jsme procházeli kobkami, které v minulosti, byli uzavřenými hrobkami cisterciáckých řeholníků.

V podzemí baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje jsme si také prohlédli vzácné vyznamenání Zlaté růže, které v roce 1985 udělil bazilice papež Jan Pavel II.

Prohlídkou rozsáhlého podzemí pod kostelem jsme mohli nahlédnout do minulosti cisterciáckého kláštera a možná trochu také do historie tohoto kraje.

Naše poslední zastavení bylo v Uherském Hradišti, kde v bývalé jezuitské koleji je v nové galerii, vystaveno 105 obrazů slavného moravského malíře Joži Uprky. Náměty pro svoje díla hledal v každodenním životě prostých lidí, jeho práci, tradicích, zvyků, slavností a v neposlední řadě také obdivoval krásné lidové kroje Slovácka. Mezi jeho nejznámější obrazy patří Jízda králů, (v galerii prozatím chybí) a Pouť u svatého Antonínka.

Malíř Úprka vytvořil stovky obrazů, studií a šel svou vlastní cestou, nikdy neměnil styl. Malířský dar měl od přírody, tak prostě šel a maloval to, co viděl. Za svého života se dočkal několika výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Měl svéráznou povahu, zřejmě pro ni ho umělecká pražská společnost nepřijala. Považovali ho za venkovana, nezvali ho do uměleckých salonů, což on těžce nesl. V letošním roce od jeho narození uplynulo 162 let. Jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. V jeho rodné vesnici Kněždub v rodném domě bylo otevřeno Muzeum bratří Úprků.

Sdílet na facebook