Zájezd Berounsko 2022
Poslední zájezd tohoto roku se uskutečnil na Berounsku. Navštívili jsme tajemné zříceniny hradu Tetín, pozůstatky leží na skále nad řekou Berounkou. Místo je opředené řadou pověstí a tajemství. Ovšem je odtud překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na vápencové skály. Hrad byl založený za Václava II. Přemyslovce snad kolem roku 1288, bohužel jen nepatrné části staven zůstaly po ukončení těžby vápence v lomu pod hradem. V roce 921 zde byla zavražděna sv. Ludmila, babička sv. Václava, ačkoliv písemné zmínky o hradu pocházejí až ze 13. století. Údajně ji uškrtili šálem synové to nepravosti Gommona a Tuna, které poslala její snacha kněžna Drahomíra a její majetek si samozřejmě přivlastnila. Obec Tetín má ve svém znaku tento „popravčí nástroj“. Tělo kněžny původně pochovali u kostela sv. Kateřiny na Tetíně, ale v roce 925 ho nechal její vnuk Václav přenést do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. Ani po čtyřech letech, kdy byla kněžna zabalena pouze do plátna, prý její tělo nejevilo známky rozkladu a to byl základ „ludmilské“ legendy.
Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta. Podle pověsti učila Tetka „klanět se lid oreádám, dryádám, zavedla pověrnou nauku a bezbožné řády, jakož doposud mnozí občané jako pohané studánky neb ohně ctí, hájům, stromům se klaní, modlám hluchým obětuje a jich prosí, aby dům jeho a jeho samého ostříhaly“, tak to uvedl Kosmas ve své kronice.
Další naše návštěva se týkala města Berouna. Založení se traduje do roku 1541, ale již snad roku 1088, zde stávala ves Brod s obyvateli rolníky a rybáři. Brod je prvně jmenován v listině krále Přemysla Otakara II. z roku 1265. Město Beroun je ze všech stran obklopené kopci a lesy a městem protékají tři vodní toky, řeka Berounka, říčka Litavka a Vrážský potok. Zachovaly se zbytky berounského hradebního opevnění, dvě brány Pražská a Plzeňská, dominantou náměstí je původně gotický farní kostel sv. Jakuba. Na dolním konci náměstí stojí budova radnice. Při přestavbě radnice se dočkala zpodobnění nejznámější postava berounských pověstí „Klepáček“, jeho plastika je ve vstupní chodbě. Skřítek byl odpůrcem nespravedlnosti, falše a nepoctivosti. Stále střeží spravedlivé rozhodování „konšelů“, nenávidí hádky, křivdy, úplatky, podvody a intriky. To hned začne vztekle bušit do stěny ….
Sdílet na facebook