Železniční trať 2021
Pěkné slunečné odpoledne, tak proč ho nevyužít a nevydat se na zajímavou procházku s historikem regionálního muzea po zrušené staré železniční trati, která dříve spojovala pouze dvě města Žďár nad Sázavou a Německý (Havlíčkův) Brod.
První záměr na postavení železniční tratě mezi Německým (dnes Havlíčkovým) Brodem a Žďárem spadá do roku 1868, ale spojení nakonec vzniklo až na konci 19. století v podobě svépomocné místní dráhy. Ke zprovoznění dráhy došlo v prosinci roku 1898 a provozována byla Rakouskou severozápadní dráhou. Byla to jednokolejná místní dráha o délce 33 km a o sedm let později na ni navázala lokálka spojující Žďár nad Sázavou s Tišnovem. Osobní dopravu tvořily v počátcích provozu tři páry smíšených vlaků denně na trase Žďár n. S. – Dolní Hamry – Sázava – Nové Dvory – Ronov – Přibyslav – Hesov – Stříbrné Hory – Sázava – Pohled – Pohledští Dvořáci – Německý Brod. Vlaky sice nejezdily tak často, ale byly hojně využívané.
Za druhé světové války byla tato trať také cílem některých partizánských útoků, ale tyto sabotáže zase tak velkou pohromu na této trati nezpůsobily.
Žďárská výpravní budova je unikátem mezi ostatními železničními budovami, původně měla poloviční rozsah, ale když se začala dráha rozšiřovat směrem na Nové Město a Tišnov, byla přistavěna další část. Také jsme se dozvěděli, kde stávala výtopna s vodárnou. Dále jsme pokračovali směrem k Hamrům nad Sázavou.
V roce 1918 provoz dráhy převzaly Československé státní dráhy. Po roce 1925 se začalo uvažovat o rozšíření tratě Brno – Německý Brod, aby se z jednokolejky stala dvoukolejka. Stará trať mezi Žďárem a Brodem byla v provozu do roku 1953. Po té byla trať snesena a v dnešní době ji nahradila cyklostezka mezi Přibyslaví a Sázavou.
My jsme sice nenašlapali celých 33 km, ale i těch 9 km nám stačilo, abychom si nostalgicky připomněly historickou dobu, která se už bohužel vrátit nemůže, ale může se na ni s úsměvem vzpomínat, hlavně z dochovaných fotografií a jiných dalších dokumentů.
Putování po staré železniční trati jsme zakončili občerstvením ve stylové hospůdce, naše přítomnost zde byla velmi příjemná zdejším kočičím obyvatelům, rozloučili jsme se pohledem na skupinku čápů, těm se zde také zalíbilo.
Sdílet na facebook