Výlet Chotěboř - výstava

Klub kardiaků uspořádal dne 12. března 2018 výlet s prohlídkou Velikonoční výstavy

na zámku Chotěboř.

O tuto akci klubu byl velký zájem a zúčastnilo se jí 34 členů.

Zámek Chotěboř byl postaven v letech 1701-1702 pro Františka Ferdinanda Kinského. V roce 1991 byl zámek Chotěboř vrácen Dobrzenským, jedna půlka zámku je obývána rodinou majitelů a v druhé půlce je prozatím umístěno Městské muzeum města Chotěboř, kde je k vidění historicko-vlastivědná expozice. K sídlu také patří zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která se zachovala v původním stavu a překrásný anglický park se vzácnými dřevinami, ale bohužel z rozhodnutí nynějšího majitele zámku ani kaple, ani park není přístupný veřejnosti.

Důležitou součástí svátků jara je výzdoba a tak bychom neměli zapomínat si vyzdobit náš domov, ať už jsou to proutky vrby, mašle, kraslice nebo jarní kvítka, vše by mělo symbolizovat jaro. To vše jsme viděli na velikonoční výstavě v zámku Chotěboř a také jsme zde nasbírali spoustu inspirace. Jen těžko si dovedeme představit Velikonoce bez velikonočního beránka a podle tradic by měl zdobit každý velikonoční stůl. Mazanec se zadělává na Bílou sobotu, ale kdysi nebyl sladký, ale připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec. Sobota znamená také uklízení a bílení, zdobení vajec. Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, zelená, žlutá, hnědá a dokonce i černá. Dříve se barvy získávaly z přírodních zdrojů, jako jsou cibulové slupky, šafrán, červené zelí, červená řepa, olšová a dubová kůra. Existuje celá řada technik zdobení velikonočních vajíček, o tom jsme se přesvědčili právě na této výstavě. Kresba voskem, batikování, leptání, polepování slámou, vyškrabování a další. Nestačili jsme obdivovat nepřeberné množství vystavených ozdobených vajíček, kraslic vytvořených šikovnýma rukama. Nejde opomenout také nápaditou a krásnou velikonoční výzdobu. Rozhodně jsme se měli na co dívat a možná i tiše závidět.

Na Zelený čtvrtek se pečou jidášky, připomínka na apoštola Jidáše, který zradil Krista. V tento den také odlétají zvony do Říma. Podle tradice, když zazní zvony naposledy, máme zacinkat penězi, aby se nás držely po celý rok a také bychom měli jíst tento den zelenou stravu. Na Velký pátek by kromě velkého půstu měla přetrvávat tradice hledání pokladů. Poklad, který najdeme, by měl mít podobu něčeho drahého pro potěšení ducha i mysli nebo něco milého jen tak pro radost. V tento den se nemá prát prádlo, ani pracovat na poli, nesmí se nic půjčovat a také se s nikým hádat. Na Velikonoční pondělí pomlázka vyrobená z mladých vrbových proutků má ženám předat mládí a sílu. Ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly. Pro každou ženu to v minulých letech byla čest a staré panny měly naději, že nakonec najdou svého vyvoleného. Vajíčko jako odměna za omlazení znamená symbol života a vzkříšení.

„hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný …“

Sdílet na facebook