Výlet Bobrová - muzeum

Klub kardiaků uspořádal dne 25. března 2018 tajný výlet pro své členy,

na klubovém setkání se dozvěděli pouze datum a hodinu odjezdu.

Cíl cesty jsme se dozvěděli až ráno před odjezdem, plánovaná byla návštěva městečka Bobrové, kde je k vidění muzeum panenek, potom beseda s paní starostkou Zdeňkou Smažilovou a nakonec prohlídka kostela sv. Petra a Pavla a samozřejmě byl objednaný krásný slunečný den.

Malé, ale krásné muzeum retro panenek doslova svítí v sousedství kostela sv. Petra a Pavla. Je to velice zdařile zrekonstruovaná budova bývalé staré školy v Horní Bobrové, o kterou se zasloužil syn paní Roháčkové. Budova staré školy byla vystavěna na přelomu 18. a 19. století na místě zrušeného hřbitova. Ocitli jsme se ve společnosti více než 1200 panenek z různého období, opravdové skvosty, jsou zde také vystavěné kočárky a další retro hračky, některé si dobře pamatujeme z našeho mládí. Panenky jsou oblečené, učesané, zkrátka načinčané. Co panenka, to zajímavý kousek s příběhem, který nám vyprávěla majitelka muzea paní Marie Roháčková, její šikovné ruce zhotovují oblečky pro panenky. Mezi nimi jsme našli známé postavičky z večerníčků, pohádek nebo jiných povolání. Jsou tu vystavené i panenky ze vzdálených zemí např. Ameriky, Asie, které paní Roháčkové věnují návštěvníci muzea, nebo její příbuzní a známí.

Bobrová je jedním z nejstarších sídel na Novoměstsku a založil ji pravděpodobně Přibyslav z Křižanova. Sloučením Dolní a Horní Bobrové v roce 1950 vzniklo městečko Bobrová.

V současné době žije v Bobrové kolem 1 000 obyvatel. Pracovních příležitostí zde není mnoho a tak velká část obyvatel za prací dojíždí. Tírna lnu z roku 1885 je bohužel delší dobu mimo provoz a její prostory jsou zatím nevyužívány. Daří se zde menším firmám, jako je čalounictví a truhlárna.

Ze zajímavého povídání jsme se také dozvěděli, že i Bobrová má své významné osobnosti. Akademický malíř Antonín Smažil, Div. Gen. Alois Kubita, profesor Oldřich Pokorný.

Tak jako většina sídel má i Bobrová svoje pověsti. V úzkém údolí řeky Bobrůvky stojí malá kaplička, která se zachovala dodnes, stojí na památku padlých švédských vojáků. V borovince zvané Šibínek se po klekání houpala světýlka. Jak jsme se dozvěděli z historie o Bobrové, tak Horní a Dolní Bobrová spolu těsně sousedí, dělí je od sebe řeka Bobrůvka. Mezi obcemi působila řevnivost, sousedi se všelijak škorpili a škádlili a navzájem si to vraceli i s úrokem.

Naše poslední zastavení bylo v kostele sv. Petra a Pavla, který se nachází v Horní Bobrové. Přestavbu středověkého farního kostela projektoval v roce 1714 architekt Jan Blažej Santini. Z původního pozdně románského kostela zachoval loď a západní věž. Orientaci chrámu obrátil, loď přeměnil v kněžiště a připojil na východní straně nový rozsáhlejší prostor lodi. Hlavní oltář zdobí obraz „Loučení sv. Petra a Pavla“ od Josefa Winterhaldera z roku 1788. Santini sjednotil starší i novější části stavby a kostel vévodí mírně svažitému náměstí městečka. Kostel byl vysvěcen až v roce 1722.

Sdílet na facebook