Velikonoce 2022

Velikonoční pověry a pověsti

Modré pondělí - tradice velí v tento den nechodit do práce, i když se něco takového už dnes nedodržuje. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat. To ale neplatí pro hospodyňky. Pověry říkají, že by hospodyně v tento den měly začít pořádně uklízet. Svůj “velký jarní úklid” byste si tak pravděpodobně měli nechat právě na tento den. Modré pondělí je zároveň posledním masopustním pondělím.

Šedivé úterý - šedivému úterý se také někdy říká Žluté úterý, což jsou dosti odlišné barvy. Šedivá barva je nejspíš připomínkou zvyku, který by se měl v tento den dodržovat. Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě.

Škaredá středa - jméno získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry by se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. Mezi hlavní zvyky patří vymetání sazí z komína a pečení Jidášů, sladkého pečiva, které se snídá na Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek - podle pověry se v tento den jí zelená strava, špenát, zelí atd., aby byl člověk celý rok zdravý. O Zeleném čtvrtku zvony odlétají do Říma. Letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily, průvod uzavírají Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu. Na Bílou sobotu se zvony vrátí a zvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“ Toto zvonění má prý kouzelnou moc – když hospodyně při tomto zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet švábi, pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude celý rok zdráv; ovocnými stromy v zahradě se má zatřást, aby se probudily. A všechno zelené je na Zelený čtvrtek vítáno. Připravují se zelené pokrmy, nejčastěji z jarních bylinek (kopřivy, špenát, pažitka) a snídají se jidáše.

Velký pátek - je v lidových pověrách spojován s magickými silami. V tento den se mají otevírat hory, které vydávají své poklady. Také v tento den by se nemělo nic půjčovat. Půjčená věc by mohla být očarovaná. Nemá se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo.

Bílá sobota - je den ve znamení hudby a lidových tradic jako symbol ukončení pátečního půstu. Znamená čas na pečení velikonočních beránků a mazanců. Bylo zvykem, že se vymetal hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů nebo že se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Lidé také třásli s ovocnými stromy, aby byla dobrá úroda.

Neděle velikonoční - tradičně byl ve znamení dobrého jídla, slavnostního oblečení pokud možno s novými částmi oděvu a všeobecného veselí. Po půstu se může opět začít jíst maso a tak se na velikonoční neděli k obědu jedly bohaté masové pokrmy. Chlapci zase pletou pomlázky na Velikonoční pondělí.

Velikonoční pondělí - právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Velikonočnímu pondělí se někdy říká také pondělí Červené. V tento den chodí chlapci a muži koledovat s pomlázkami k děvčatům, aby si mrskáním vykoledovali vajíčko. U té příležitosti se odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazance a velikonoční beránci, oblíbená je také velikonoční nádivka.

Příjemné prožití velikonočních svátků svým členům přeje ZO SPCCH Žďár n. S.

Sdílet na facebook