Tajný výlet 2022

Tentokrát nás tajný výlet zavedl do Tišnova. Kopec, který dosahující výšky necelých 500 m nad mořem, se nad Tišnovem tyčí jako ostrovní hora, je prostě nepřehlédnutelný. Dlouho byl považován za sopku. Tento blud kdysi na Tišnovsku šířili mezi žáčky sami učitelé, i když hora nemá se sopkou nic společného.

Ne náhodou se Květnici říká hora pokladů a ráj botaniků. Stačí se sehnout a obdivovat krystaly ametystů, záhněd, vyskytuje se zde však i kalcit, baryt, galenit, čirý křišťál, azurit, malachit, citrín a další. Hora má také pozoruhodnou „náplň“. V jejích útrobách se ukrývají jedinečné krasové útvary. Známá je jeskyně Pod křížem, Květnická propast (hluboká více než 70 m, řadí se k nejhlubším propastem u nás) a Králova jeskyně (má bohatou krápníkovou výzdobu). Ta byla objevena pozoruhodným způsobem. Tišnovský myslivec Jaroslav Bárta a jeho foxteriér Luxík pronásledovali jezevce, který náhle i s foxteriérem zmizel v podzemí. Propadli se do jedné z propastí a tak byla jeskyně zcela náhodně objevena při záchraně loveckého psa. Pejsek pád se zraněním přežil, pro jezevce byla konečná.

Flóra Květnice je nesmírně bohatá, protože se zde potkávají teplomilné i chladnomilné druhy rostlin. Z plazů zde můžeme zastihnout slepýše, užovku i ještěrku.  Kopec mají v oblibě i větší ptáci zejména krkavec, vrána a nedávné minulosti zde hnízdil i čáp černý. Přírodní památkou Květnice vede naučná stezka, její délka je kolem 9 km, měl to být původně náš tajný výlet, ale vzdala jsem to kvůli náročnosti terénu, ale na druhou stranu výhledy po okolí kopce jsou nezapomenutelné. Další zajímavostí je potok Besének, který obtéká Květnici.  Rýmovačku „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava“ tu zná každý tišnovský patriot, navíc ji místní radní nechali na začátku minulého století vyrýt do jednoho ze sgrafit radnice. V minulosti byl Besének považován za zlatonosný potok.  Podle legendy v útrobách dutého kopce plave na stříbrném jezeře zlatá kachna, která až v dobách nejtěžších vypluje a přinese lidem pomoc z hory Květnice.

Naším hlavním cílem byl klášter porta coeli. Cisterciácké opatství Porta coeli – Brána nebes je jediný fungující ženský cisterciácký klášter v ČR.  Sestry této komunity zasvětily své životy Bohu v duchu hesla sv. Benedikta „Modli se a pracuj“.  O historii kláštera o jeho dobrých i zlých časech nám velice podrobně vyprávěla průvodkyně. Historie tohoto místa smíření člověka s Bohem se začala psát již v roce 1233. Klášter založila královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Bohatě zdobený portál vstupu do kostela je nevšední uměleckou prací. Škoda jen, že do křížové chodby není v současné době přístup, která obklopuje rajský dvůr, zde jsou k vidění bohatě ozdobené sloupky s bobulovitými hlavicemi, z nichž každá je jedinečná, žádný z motivů se neopakuje. V kapitulní síni, se zachoval otočný kamenný „pulpit“, na který byla v minulosti pokládána příslušná liturgická kniha. V současné se době v kostele provádějí renovační práce, je opravován celý oltář. 

V budově bývalého proboštství sídlí Podhorácké muzeum, které jsme také navštívili, expozice ukazuje dějiny a současnost kláštera Porta coeli, další expozice je věnovaná měšťanskému obytnému interiéru, a nejstarší expozice ukazuje minerály na tišnovsku.

Prohlédli jsme si také obnovený pivovar, který se v současné době snaží obnovit tradici původního středověkého pivovaru, který vznikl již ve středověku a byl jedním z nejvýnosnějších přínosů církevního hospodářství kláštera.

Tak jako na minulém tajném výletu jsme se zabavili při zábavném „testíku“, tentokrát jsme hledali aktuální předmět této doby „roušky“, odměna byly opět hořické trubičky.

Závěr výletu jsme ukončily v klášterní kavárně, vybavené nábytkem z inventáře kláštera, kde je nabízeno klidné posezení, čerstvě pražená káva, koláče, zákusky, různé limonády ze sirupů, které vyrábějí sestry cisterciačky z ovoce a bylin z klášterní zahrady.