Rezidence Veliš 2019
V měsíci březnu jsme měli možnost podívat se do nově opravených prostor hotelu Veliš, tento historický dům se secesní památkou vyniká na náměstí Republiky v našem městě. Jeho historie se datuje už z doby 17. století, dodnes se zde zachovaly gotické a renesanční prvky, původní majitelé Kazdovského domu rozhodně nebyli bezvýznamní v historii města. Z historie se dovídáme, že tu žila rodina Reků, kteří patřili do cechmistrů řeznického, někteří z nich zastávali funkci městských primátorů a také panských úředníků. Další významná rodina byla původně z koželužského rodu Velišů, který sem přišel v roce 1773 a jeho rodinní příslušníci otevřeli tu hostinec U Zlatého lva. Ottokar Veliš dlouholetý člen městské rady a starosta se zasloužil o prosazení železniční trati Žďár – Havlíčkův Brod, obnovil činnost Sokola a dokonce se stýkal s budoucím prezidentem T. G. Masarykem. Na začátku dvacátého století si nechal svůj dům vyzdobit secesní fasádou, na které se částečně podílel i slavný novoměstský rodák sochař Jan Štursa. Omítku dodnes zdobí reliéf mistra Jana Husa, poprsí českých myslitelů P. Chelčického, J. A. Komenského a K. H. Borovského. Na štítě je umístěná plastika českého lva. Cílem přestavby nebyla jenom vlastenecky pojatá fasáda, která jistě dráždila tehdejší c. k. rakouské úřady, ale celková adaptace na hotel a prvotřídní restauraci. V hotelu byli také ubytované prominentní osobnosti jako prezident T. G. Masaryk, básník J. S. Machar, nebo ministr národní obrany V. Klofáč. V osmdesátých letech dvacátého století byla budova opravena včetně zásahů do výzdoby průčelí domu, ale hotel obnoven nebyl. Až v roce 2016 se začala psát novodobá historie tohoto objektu.
Provázeli nás manželé Ulrichovi, kteří se zasloužili o rekonstrukci toho nejstaršího domu a vtiskli mu obdivuhodnou staronovou tvář a rezidence Veliš je opět dominantou žďárského náměstí. Je to rozsáhlý objekt podařilo se tam vytvořit byty s vysokým standardem a atraktivní komerční prostory. Dnes již v domě hotel není. Hned při vstupu na nás dýchla v suterénu gotika z přelomu 14. a 15. století. Po několika schodech jsme se ocitli v renesančním průjezdu, jehož klenutí je možné datovat do 16. století. Prvky secese jsou vidět nejen na fasádě domu, ale i na kamenném schodišti uvnitř domu. Opravdu jsme vydechli údivem při vstupu do „Masarykova“ pokoje, kde při stavebních pracích odkryli pod vrstvou novodobých omítek renesanční výzdobu z doby kolem roku 1550.
Sdílet na facebook