Návštěva Herálec 2024

Na konci měsíce července jsme navštívili obec Herálec, ne všichni jsme věděli, že tam prosperuje společnost Anita Moravia. Zabývá se výrobou a prodejem prádla, plavek, také zdravotního prádla. Nabízí široký výběr luxusního spodního prádla Rosa Fiala, funkční tvarující prádlo Anita Since 1886, prádlo pro nastávající maminky Anita Maternity, sportovní prádlo Anita Active a zdravotní prádlo Anita Care. Společnost byla založena před 27 roky a je velmi úspěšná, výrobky dodává i do zahraničí. Pro nás byla prohlídka „Otevřeného dnu“ společnosti velmi zajímavá a málo kdo z nás odešel bez „balíčku“.

Obec Herálec

Nejstarší zápis o herálecké rychtě pochází z roku 1571. O necelá dvě století poté, v roce 17 ostala obec vlastní pečeť – ve znaku byl drvař porážející jehličnatý strom. Od druhé poloviny 17. století působil v Herálci učitel, první místnost k vyučování byla upravena roku 1765. V 18. a 19. století dodával železnou rudu pro kadovské a novoměstské železárny, zmínky o těžbě pocházejí z roku 1759 a 1838.

Původní kostel se v Herálci připomíná k roku 1587. Byl zasvěcen sv. Kateřině a po silném poškození bleskem v roce 1785 byl o dva roky později postaven kostel nový, v klasicistním stylu a díky své poloze na kopci tvořící výraznou dominantu obce. Roku 1879 byly přestavěny obě věže a ke stavebním úpravám došlo ještě několikrát.

Sklářské hutě

V okolí obce pracovaly v dřívějších dobách 4 sklářské hutě. Nejstarší huť je zmiňována v roce 1604, pravděpodobně se jednalo o sklárnu, později nazývanou Mariánská huť, jihozápadně od Herálce. Tato také Tato také zůstala v provozu nejdéle, až do roku 1914, kdy musel být její provoz ukončen pro nedostatek dřeva a absenci mladých sklářů, kteří museli odejít do císařských armádních služeb za první světové války. Dlouhou dobu byla výroba v této huti zaměřena převážně na lité tabulové sklo, ale ve druhé polovině 19. století také na foukané užitkové sklo v proslulé barevnosti a zdobném natavovaném dekoru. Šlo o nejdéle pracující sklárnu na Vysočině, v níž začínal i Emanuel Beránek, zakladatel škrdlovické huti.

Po velkých lesních polomech v roce 1740 byly za účelem zpracování dřeva vystavěny dvě sklárny mezi Herálcem a Křižánkami: Brušovecká, v provozu mezi léty 1744 a 1759 (figuruje už na mapě z roku 1741) a Kolářka (1750–1763). Poblíž těchto skláren si stavěli dělníci pracující na huti domky a vznikla tak osada Brušovec, která tvořila samostatnou ves až do roku 1850, kdy byla přičleněna k moravské části Herálce. Mimochodem, na Brušovci také pracovaly dva známé mlýny s pilami: Hánův a Rumpoldův.

Čtvrtá sklárna byla v provozu před rokem 1759 na Kocandě a proslula výrobou tabulového a zrcadlového skla. I zde brzy vyrostla osada. V roce 1787 měla deset domů, huť v tomto roce již neexistovala, a z pozemků vzniknul panský dům. Zmínky o huti na Kocandě jsou však ještě z let 1793–1834 a ještě v roce 1834 ji měl ve správě spolu s Mariánskou hutí sklářský odborník J. I. Hafenbrädel. Osada Kocanda (dříve německy Gottseida) patřila již ke žďárskému panství, v letech 1850–1950 byla přičleněna k Cikháji a teprve od konce roku 1950 se stala součástí Herálce.

Novodobá historie

Po lesní kalamitě byla v letech 1931–1933 v provozu železnice z osady Lány u Kameniček až k Herálci. Po zlikvidování polomů byla dráha rozebrána. Českou a moravskou část obce spojuje kamenný most (zvaný Valenův) z roku 1856 klenutý ze tří oblouků, u kterého stojí kámen, na kterém je vyznačena zemská hranici Čechy-Morava. Obě části byly spojeny v jednu obec v roce 1951 1. ledna. Kocanda byla připojena k Herálci1.července 1950.

Současnost

Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (Devět skal 836 m, Žákova hora 810 m nad mořem).

Pro příznivou polohu v bezprostřední blízkosti téměř panenských lesů je Herálec vyhledávaným výchozím místem pro ozdravné a relaxační vycházky do hvozdů, kde v porostu převládá smrk a jedle s lokálním porostem dubů. Chceme-li si však alespoň přibližně představit, jak asi vypadal zdejší původní les pomezního hvozdu, musíme navštívit pralesní rezervaci na Žákově hoře, kde na ploše 15 hektarů najdeme přirozené porosty jedlových a javorových bučin, kde ovšem v dřevní skladbě převládá buk. Ještě před nedávnem tu rostly mohutné jedle dosahující třicetimetrové výše. Nejstarší stromy pralesa mají přes 200 let.

Charakter Herálce utvářelo především dřevo ve všech výrobních podobách. Ne nadarmo se říkalo, že „V Herálci je kamenné živobytí a dřevěný chléb“. Každá rodina zde byla spjata s dřevem doslova od kolébky až po to poslední – rakev. Tradici dřevařské výroby v Herálci dále rozvíjejí soukromí podnikatelé a firma Domestav.

Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny postavený v klasicistním stylu na jižním návrší v nadmořské výšce 660 m n. m. Na protilehlém severozápadním vyvýšení je areál základní školy pavilonového typu a její vstup zdobí busta Jana Amose Komenského, poslední z prací akademického sochaře Karla Lidického. V obci jsou ke spatření renovované roubené chalupy, jakých tu v počátku minulého století byla většina. Je zde i zbytek poplužního dvora patřícího v minulosti rychmburskému panství.

K obci náleží osady Brušovec, Plac, Kocanda, Mariánská huť, Kuchyně a Familie. Chudá kamenitá půda tu neskýtá takovou úrodu jako v níže položených krajích, přesto při skromnosti musela uživit zdejší drobné hospodáře a chalupníky. Dnes na pronajatých pozemcích hospodaří velkofarma se sídlem v Měříně u Žďáru nad Sázavou. Dobře se zde dařilo pěstování lnu, který se v minulosti podomácku zpracovával až do finální výroby – plátna. S nadsázkou můžeme tvrdit, že pokračovatelem zpracování vlákna je v Herálci textilní podnik Anita Moravia, zabývající se převážně dámskou konfekcí.

V katastru obce jsou dva rybníky, Haťský a Kuchyňka, sloužící k lovu ryb a rekreačnímu koupání. Po značených turistických stezkách se z Herálce pohodlně dostanete na Devět skal, kde není pouze uvedených devět skal, ale skály utvářejí jakési skalní městečko táhnoucí se východně až ke Křižánkám. Na dosah z Herálce je Žákova hora a od ní je to kousek k Tisůvce s Čertovým kamenem. Z těchto a dalších míst můžete po turistických značkách navštívit zajímavá přírodní a historická místa v této chráněné krajinné oblasti.

Čertův kámen

Sdílet na facebook