Muzeum zámek Žďár 2020

Návštěva Muzea nové generace, ale toto muzeu není jenom muzeum, pomocí sluchátek s audioprůvodcem nás jednotlivé exponáty vtáhnou do temného středověku a počátku vzniku cisterciáckého kláštera. Hluboký pomezní prales vyplňoval území na hranici Čech a Moravy. První historický doklad existence vesnice jménem Žďár spadá do první poloviny 13. století.  Kolonie mnichů připutovala do míst dnešního Nížkova, kde si vybudovala prvotní klášter zvaný Cela sv. Bernarda, ale po pěti letech trvání byla komunita zrušena. Teprve Boček z Obřan se roku 1251zasloužil o založení kláštera nedaleko samé vsi Žďár. Z Nepomuku byli vysláni mnichové, neodradilo je ani nevlídné a drsné podnebí Českomoravské vysočiny od započetí prvních prací. Jejich prvním obydlím byl dřevěný provizorní útulek, ale brzy začali s budováním budov a klášterního kostela. Za vlády Josefa I. v rámci jeho reforem byl na konci 18. století klášter zrušen a postupně upravován na zámek. O tom všem nám zasvěceně vyprávěl historik žďárského regionálního muzea Mgr. M. Lopaur.

V prvním patře jsme se podívali do světa baroka, světa rozkvětu umění, vědy i architektury a do doby opata Václava Vejmluvy významné osobnosti kláštera, a stavitele Jana Blažeje Santiniho. Václav Vejmluva jako osmnáctiletý vstoupil do noviciátu ve Žďárském klášteře. V roce 1689 klášter vyhořel a budovy musely být opravovány. Velký význam mělo setkání opata s architektem J. B. Santinim, jeho prvními úkoly byly úpravy interiéru klášterního kostela, konventu a studniční kaple. Ve službách Václava Vejmluvy vyprojektoval J. B. Santini poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který je považován za jeho velkolepé dílo. Za působení opata V. Vejmluvy dosáhl počet bratří v klášteře více jak padesát, což je nejvíce v historii kláštera vůbec.  

V devadesátých letech minulého století byl žďárský zámek navrácen rodině Kinských. Rod Kinských patří mezi nejstarší českou rodovou šlechtu. Poprvé byl zmiňován už za panování krále Přemysla Otakara I. Původním sídlem jejich předků byly tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají jméno Wchynští. To se během staletí „přeměnilo“ na dnešní podobu Kinští. Z původních vladyků se stala hrabata a knížata s rodovým znakem, ve kterém jsou tři vlčí zuby v rudém poli. Členové rodu zastávali posty nejvyšších kancléřů, nejvyšších lovčí.  Po řadu století sídlili na dědičném panství Chlumec nad Cidlinou a v první polovině dvacátého století získali panství Žďár nad Sázavou.  Po válce byl zámek znárodněn a Kinští odešli do Francie. Novodobá historie žďárského zámku začala převzetí navráceného majetku hrabětem Radslavem Kinským.