Generační soudržnost 2020
Během měsíce února 2020 byla v Městském divadle unikátní výstava výtvarných prací a názorů dětí na dnešní svět. Výstavu připravili žáci ZŠ Světnov společně s babičkami a dědečky. O téhle výstavě se bez nadsázky dá říct, že je to první „vlaštovka“, která se zabývá tématem generační soudržnosti. V dnešní době aktuální téma, vždyť rodina pomáhá přežívat nečekané a těžké situace. Slovo dostali právě ti, kterých se toto téma týká. Členové našeho klubu si ji s velkým zájmem prohlédli.
Průvodkyní výstavou byla paní Jaroslava Synková, která nám objasnila, to, co vedlo k jejímu vzniku. Cílem výstavy bylo „Slyšet názory těch, kterým naše společnost příliš sluchu nedopřává, přestože mají co říct“, a to jsou malé děti a staří lidé. Nabízí se otázka „Můžete dostat odpověď, když se nikdy nezeptáte? Co vám děti neřeknou, když se jich nezeptáte?“ Bylo to trochu vykročení do neznáma, ale výsledek byl překvapivý. Odpovědi byly obdivuhodné, mnohdy až zarážející a vedly k zamyšlení. Hlavně děti překvapovaly, jejich nadšení a opravdovost dojímala. Krásné bylo i setkání dětí, babiček a dědečků, které se odehrálo v prostorách divadla v den zahájení výstavy. Děti sami, vyrobily pro seniory dárečky a na oplátku zase senioři obdarovávali je. Vznikla krásná atmosféra radosti. Jeden z dárků pro děti byl medvídek, kterého dostaly. Tohoto „méďu“ s nadšením přijaly.
Vedení ZŠ Světnov je připraveno znovu výstavu představit a umožnit dalším zájemcům ji shlédnout.
Já mám pokaždé velikou radost, když táta přijde z práce a ještě není unavený. To má vždycky spoustu energie a je zábavný a legrační, to se mi líbí. Kateřina 10 let
Myslím, že dnes to často v rodinách chodí tak, že maminka musí ještě pracovat v kuchyni, táta sedí třeba u televize, děti jsou každé ve svém pokojíčku. Jsou všichni v jednom domě, ale nevšímají si jeden druhého. Kateřina 10 let
Rád bych strávil víc času se svými kamarády, ale někdy to nejde, protože rodiče se nás bojí pouštět tak často samotné někam ven. Říkají, že je to nebezpečné. Docela závidím těm, kteří si dřív mohli hrát volně venku. David 11 let
Dnes musíme zařizovat spoustu věcí, rodiče mají zaměstnání, doma musí také pracovat, starat se o děti, hodně toho stihnou a z toho všeho jsou pak dost unavení. Mají stres. Natálie 10 let
Dost často trávíme čas odděleně – maminka vaří v kuchyni, tatínek se kouká na televizi a já jsem u sebe v pokojíčku a hraju si s mobilem. Filip 10 let
Přála bych si, aby naše rodina netrávila hodně času na mobilu nebo u televize. Karolína 8 let
Mám ráda, když se o mě někdo hezky stará, když mě někdo má rád. Líbí se mi chodit do školy. Kája 8 let
Když se sejdeme všichni ke společné večeři, tak to je prima, ale není to pořád. Anna 10 let
Nemám ráda, když slyším sprostá slova. Když mají lidi dobrou náladu a usmívají se, pak se taky usmívám i já. Anežka 10 let
Když byly naše babičky malé, neměli všichni lidi televizi a vyprávěli si hodně. Říkali si zážitky a zprávy četli v novinách, internet nepotřebovali. Anežka 10 let
Vzkaz babiček a dědečků:
Choďme společně do přírody, kde můžeme odpočívat, poznávat a učit se o všem, co tam žije a roste. Poznání nám pomůže lépe přírodu chránit a mít patřičnou úctu k tomu, co nám nabízí.
Sdílet na facebook