Vánoční tradice a historie Vánoc
K Vánocům patří neodmyslitelně bohatě nazdobený stromeček. Podle tradic by měl být jehličnan na Štědrý den vztyčen a ozdoben vánočními ozdobami.
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a taky podle první zmínky se stromek také zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů.
Pod strom se umisťují dárky, popřípadě Betlém, jehož historie spadá už do 13. století, kdy František z Assisi přeměnil jeskyni na betlém a nechal zde sloužit mši. První pražský betlém byl postaven kolem roku 1560 v dominikánském kostele sv. Klimenta.
Součástí dekorativních příprav jsou neodmyslitelně i koledy. Ty se zpívaly v době velkých křesťanských svátků, jako jsou Vánoce, Velikonoce nebo Tři králové. Postupem času se ale koledou začaly označovat všechny písně s vánoční tematikou.
Dalším tradičním doplňkem českých vánoc je jmelí, které je zahaleno do několika legend. Jedna například tvrdí, že jmelí bylo kdysi strom, ze kterého byl poté vyroben kříž, na kterém byl ukřižován Kristus. Jmelí je nejen tradiční vánoční rostlina, ale také léčivá bylina. Jmelí zavěšené na dveřích patří k tradičním vánočním zvykům. Políbení pod jmelím na Štědrý den má zajistit lásku až do příštích Vánoc a podle Keltů líbání pod jmelím zajišťuje také plodnost. Jmelí nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, ne tomu, kdo si jej sám koupí. Do domu přináší jmelí štěstí, odvahu a lásku
Historie Štědrovečerní večeře
Znáte ten pocit, když se 24. prosince ráno probudíte,váš žaludek už na vás v koupelně volá hlady, ale z kuchyně se ozve jen nepříjemné "Nejez, neuvidíš zlaté prasátko“! Celodenní půst sice vašemu žaludku nijak výrazně neuškodí, následná večeře o několika chodech by ale mohla. Rozhodněte se tedy, zda jste ochotni obětovat vidinu zlatého prasátka nebo dezert a talíř cukroví. Ačkoliv povědomí o zjevení zlatého prasátka v podvečerních hodinách všem těm, kteří se celý den postili, je známé, málo kdo ví, že původ této tradice sahá až do dávných pohanských dob. Pro Slovany bylo prase znamením hojnosti, symbolem slunce a také zimního slunovratu. Naši předkové proto věřili, že krmí z vepřového masa přijme jejich tělo sílu životadárných slunečních paprsků. Odměnou za celodenní půst jim tak byla dozlatova upečená pečeně, která jim dodala sílu a energii.
Samotná večeře pak podléhá etiketě, ke které se zároveň váže několik rodinných zvyků. K večeři by se mělo usedat tehdy, když vyjde první hvězda. Během ní by nikdo neměl odcházet od stolu. Podle tradice totiž ten, kdo večeři opustí, do roka zemře. Nikde už ale není psáno, jak by se mělo jídlo přemístit z pánve na stůl, proto se pravděpodobně nic nestane, když se zvedne hospodyně vypnout plotnu nebo dovřít ledničku.
Na tabuli by měl být přichystán jeden talíř navíc,kdyby se objevil náhodný host. Pod jeden talíř pak ukryjte zlatý penízek, který přinese nálezci v nadcházejícím roce bohatství. A aby nás peníze jen tak neopustily, připravte na stůl také několik šupin z kapra, které přinášejí štěstí. Hostina by se pak měla skládat z tradiční rybí polévky a kapra podávaným společně s bramborovým salátem.
Svobodu kaprům!
Hlavní roli hraje o Vánocích především kapr. Mnozí nemohou kapra ani cítit, jiní si bez něj Vánoce nedokáží představit. A jak vlastně kapr k Vánocům přišel? Jíst na Štědrý večer rybu je v Evropě spíše rarita než tradice. Ani v Čechách ale nemá kapr dlouhou historii. Například naše prababičky se musely spokojit s mnohem chudší stravou, rybu měli jen v rybníkářských krajích a opravdovou tradicí se pojídání kapra stalo až v 19. století. 
České vánoční tradice pro děvčata• Házení střevíce – na Štědrý den házela děvčata střevíce přes hlavu. Jestliže dopadne špička směrem ke dveřím, dívka se do roka vdá. Pokud ale dopadne opačně, zůstane ještě rok doma. |
Co přináší štěstí a co smůluPřed půlnocí by se nemělo: |
Sdílet na facebook